pátek 28. září 2007

NetBeans Platform (díl 2) – Výhody a nevýhody

Důvod, proč jsem zvolil desktop aplikaci vznikl z požadavku vytvořit aplikaci, která by komunikovala přes sériový port a ukládala čísla karet z různých čteček. Moc možností na výběr jsem neměl, jelikož přes webové rozhraní bych nebyl nic takového schopen aplikovat (samozřejmě nebudu zohledňovat aplety, které se mi dost příčí).

V první fázi jsem zvolil vlastní řešení (jako správný PHPčkář), přes Swing. Vše bylo v pořádku, do doby, kdy se aplikace začala rozrůstat. Implementace jednotlivých částí se prostě příliš svazovala mezi sebou a já začal mit v aplikaci chaos. Příčinou je jednak má nezkušenost s podobným druhem aplikací a jednak pouhá okrajová znalost konceptu pro distribuovanou Javu.

Poté jsem zajel na JAG, ve kterém se probírala RCP aplikace (NetBeans vs. Eclipse) a já si uvědomil, kde dělám chybu a jaké jsou výhody těchto řešení.

Asi bych měl znovu uvést, že se jedná o platformu, jinými slovy o „podvozek“, na kterém může běžet cokoli. Nejčastěji je ovšem známá kombinace: platforma + IDE = NetBeans IDE, Eclipse IDE. Dalo by se říci, že samotné vývojové prostředí je pouhý plugin dané platformy, i když je asi nejvýznamějším pluginem obou platforem.

Nyní již k samotným výhodám a nevýhodám tohoto řešení, do kterého zahrnuji kompletní řešení včetně použití dané platformy:

Z pohledu typu aplikace (desktop aplikace)

Výhody:
- možnost vytvořit přívětivé prostředí pro uživatele
- schopnost asynchroního volání bez zásahu nějakých zvláštních featur
- rychlá odezva mezi uživatelem a serverem
- prostředí umožňující přímou vazbu mezi uživatelem a OS (komunikace s periferiemi daného klientského PC)
- uvnitř desktop aplikace možnost používat i webovou aplikaci (vlastní web browser)

Nevýhody:
- distribuce (sice existují řešení jako JWS, ale s web aplikací se to srovnávat nedá)
- instalovana Java na klientském PC
- jisté systémové požadavky na běh aplikace (velikost RAM, atd)


Z pohledu architektury aplikace

Výhody
- swing (funguje kdekoli i s událostmi, na rozdíl od javascriptu u web aplikací)
- modulární systém (platforma stojí na tomto principu, který extrémně zpřehledňuje vývoj aplikace)
- skutečné OOP bez nutnosti statických view (HTML)
- Lookup (jedná se o hledání „služeb“ uvnitř kontextu NetBeans RCP)
- Services (služby, které lze registrovat a pomocí nich kominukovat mezi jednotlivými moduly, kteří o sobě vůbec nevědí, nemusí byt na sebe vázány)
- NetBeans API (při využívání tohoto API si navíc dokáži usnadnit práci a přímo ovlivňovat chování aplikace bez nutnosti přímého psaní swing komponent)
- podpora pluginů (pokud ve své aplikaci potřebuji nejakou funkčnost, kterou obsahuje plugin napsaný třetí stranou, mohu ho klidně využít a ušetřit si práci)
- celý koncept platformy, který je navržen tak, aby nejlépe odpovídal potřebám při psaní uživatelsky přívětivé aplikace

Nevýhody:
- náročná studie celého NetBeans API
- vzdálené volání EJB (spousta problémů při prvním setkání)
- v mnoha případech se jedná o kanón na vrabce

Asi by se dalo nalézt více kladů či záporů, ale v mém osobním pohledu, spatřuji tyto vlastnosti jako nejzásadnější.

V současné době se navíc musím vrátit k web aplikaci (osobně volím JSF), jelikož stojím před neřešitelným problémem: distribuce aplikace, s tím spojená i přímá aktualizace aplikace; a hardwarová náročnost aplikace, která mi neumožňuje distribuovat aplikaci mezi uživatele (velké fabriky holt nemají zájem tolik investovat do informatiky, kterou asi považují za nepotřebný subjekt).

I přes tuto velkou bariéru, mohu pokračovat na obou klientských verzích. Jak desktop, tak web, jelikož business logika (EJB kontejner) zůstává pro obě řešení stejná.

3 komentáře:

  1. 1) Pro male aplikace (male jednoucelove programy) je to opravdu kanon na vrabce. Ale ktera aplikace se vam casem nerozroste?
    2) Pro mensi aplikace lze zvolit Swing Application Framework. Uz by mel byt funkcni, dlouho jsem ho nezkousel.
    3) Nevyhodou je sice pametova narocnost, ale ta se u velkych aplikaci uz musi predpokladat. Nevyhodou je spis to, ze se musi instalovat JRE a další aplikace. Dalsi distribuce uz se deje pres automatizovany update. Je potreba zvolit, co clovek potrebuje. Jestli jednoduche rozhrani pro zobrazovani ze serveru nebo uzivatelsky komplexni GUI.
    4) Lookup neni jen vyhledavac sluzeb. Je to univerzalni kontejner, kam jeden objekt nebo modul muze uschovat dulezity odkaz a odkud si ho muze jiny objekt nebo modul vzit. Objekty/moduly o sobe nemusi vubec nic vedet. Znaji jen sdileny objekt. Takze Lookup slouzi k elegantnimu odstraneni zavislosti.

    OdpovědětVymazat
  2. Bude tu komentar? Mame se snazit?

    OdpovědětVymazat
  3. Stejně mi přijde fakt šílené, že dneska je už ta technologie zase tak moc vepředu, že se podobné věci dají vyřešit i přes telefony. Ostatně tvorba mobilních aplikací už sama o sobě využívá naprosto odlišné technologie. Těžko říct, zda je to správně, nebo zda to správně není. Důležité je, že to funguje.

    OdpovědětVymazat

Když programátor založí a řídí firmu

Jako malý jsem chtěl být popelářem. Ani ne tak proto, že bych měl nějaký zvláštní vztah k odpadkům, ale hrozně se mi líbilo, jak...